Po pár letech strávených v kanceláři jsem se rozhodla, že sezení za počítačem není nic pro mě a jelikož jsem neskutečně na sladký, raději si stoupnu do kuchyně a probudím v sobě spící kreativitu. A vrátila jsem se do dětství, kdy jsem pomáhala mamce s pečením a mou neojblíbenější částí bylo olizování syrového těsta z vařečky.

Pustila jsem se do rekvalifikačního kurzu, díky kterému jsem pochopila, že ještě musím sakra zabrat. Následovaly další kurzy a zkoušení a ochutnávání a vyhazování nepovedených výtvorů.

A pak se to stalo. Přišla první objednávka a s ní velká zodpovědnost, že nemůžu zkazit něčí oslavu nepovedeným dortem.

A zrodila se vášeň, která mě nenechá spát, když vím, že mě ráno čeká nový dort.